Harmonia Caelestis vstupuje do druhé sezóny, od města Plzeň získal podporu pro další rok

Plzeň, 17. 2. 2025. Festival klasické hudby Harmonia Caelestis získal i pro rok 2025 od magistrátu města Plzeň podporu pro pořádání koncertů. Stejně jako loni se jejich místem konání stane kostel Krista dobrého Pastýře na Husově ulici. 

„Máme radost, že festival Harmonia Caelestis může díky štědré podpoře města Plzeň zahájit svůj druhý ročník,“ říká ředitel festivalu Lukáš Moc. „I v letošním roce se návštěvníci mohou těšit na pestrý program, v jehož rámci zazní skladby známých i méně známých skladatelů napříč žánry i érami klasické hudby.“

Kostel jako koncertní síň

Druhý ročník festivalu Harmonia Caelestis nabídne pásmo koncertů, které se budou konat od května do prosince. Stejně jako v průběhu loňského, debutového ročníku se i letos budou koncerty konat v prostorách kostela Krista dobrého Pastýře, který se nachází na plzeňské Husově ulici. Vedle kostela se nachází nově zrekonstruované Collegium Agapé, jehož součástí je také restaurace, kterou mohou účastníci koncertu navštívit před nebo po představení.

Kultura dostupná všem

Jedním z cílů festivalu Harmonia Caelestis je zpřístupnit klasickou hudbu co možná nejširšímu publiku a v duchu svého motta „Tóny nebeské harmonie otevírají duše a spojují světy“ propojit publikum s tvůrci i interprety. 

„V některých lidech je zakořeněné přesvědčení, že klasická hudba je něčím příliš komplikovaným, náročným, nezábavným, případně že jsou koncerty vážné hudby drahé  a určené vyšším vrstvám. To v případě našeho festivalu neplatí,“ zdůrazňuje Lukáš Moc. Vstupné na všechny koncerty v rámci festivalu je dobrovolné, návštěvníci se o tvůrcích, dílech i interpretech dozví vše potřebné srozumitelnou a zábavnou formou na sociálních sítích i webových stránkách festivalu. 

„Za to, že si můžeme dovolit nasadit dobrovolné vstupné, vděčíme Magistrátu města Plzně, které našemu festivalu s důvěrou poskytlo velkorysou finanční podporu,“ dodává Moc.

První koncert v rámci festivalu se odehraje v prostorách kostela Krista dobrého Pastýře již v průběhu května. V průběhu roku budou realizovány čtyři koncerty klasické hudby v interpretaci špičkových, převážně zahraničních umělců.

Festival Harmonia Caelestis uzavřel sezónu Růžencovými sonátami

První ročník hudebního festivalu Harmonia Caelestis se uzavřel v neděli 15. prosince, kdy v prostorách plzeňského kostela Krista dobrého Pastýře na Husově ulici zazněla „vánoční“ část Růžencových sonát Heinricha Ignaze Bibera v podání Lucie Sedlákové Hůlové a Jaroslava Tůmy.

Růžencové sonáty, vázané na patnáct takzvaných „růžencových tajemství“, patří mezi unikátní hudební díla, která se vyznačují vysokými nároky na techniku hry i ladění nástrojů. S pěticí sonát, reflektujících pět tajemství radostného růžence a završených motivem dvanáctiletého Ježíše v Chrámu, si oba interpreti poradili naprosto bravurně, důstojně tak uzavřeli první rok festivalu Harmonia Caelestis a zároveň naladili publikum na radostné očekávání příchodu Vánoc.

Festival klasické hudby Harmonia Caelestis byl zahájen letos v květnu koncertem seskupení Classicon XX., v jehož podání zazněly v rámci Roku české hudby skladby méně známých tuzemských skladatelů. Koncem června v plzeňském kostele vystoupilo duo Kristina Fialová a Petr Nouzovský, které publiku zahrálo hned několik českých tvůrců včetně Dvořákovy Humoresky, září patřilo Apollon Quartetu, v jehož podání zazněla díla Bedřicha Smetany, Josefa Suka a Antonína Dvořáka.

Děkujeme všem, kteří festivalu Harmonia Caelestis projevili svou přízeň, a těšíme se na další obohacující setkání v příštím roce.

Růžencové sonáty v plzeňském kostele

V polovině prosince se prostory husitského kostela v Husově ulici rozezní Růžencovými
sonátami Heinricha Ignaze Bibera. Vznik Růžencových sonát (Rosenkranzsonaten, někdy též Tajemné sonáty – Mysterien-Sonaten) se datuje do druhé poloviny 17. století, a Biber ji věnoval arcibiskupovi Maxi Gandolphovi.

Růžencové sonáty jsou tvořené celkem patnácti sonátami pro housle a basso continuo a jednou passacaglií pro sólové housle.

Růžencové sonáty jsou rozdělené do tří cyklů po pěti skladbách (a jedné passacaglie),
přičemž každý z cyklů nese název podle tajemství růžence – radostné (zvěstování Panně
Marii a narození Ježíše), bolestné (noc v Getsemanské zahradě, umučení a smrt Krista) a
slavné (vzkříšení, nanebevstoupení, letnice, a nanebevzetí a korunování Panny Marie).

V rámci prosincového koncertu v plzeňském kostele zahraje duo Lucie Sedláková Hůlová a
Jaroslav Tůma první, „vánoční“ cyklus Růžencových sonát. Sonáty Zvěstování Panně Marii,
Navštívení Panny Marie, Narození Páně, Uvedení Páně do chrámu a Dvanáctiletý Ježíš v
chrámě budou při koncertě prokládány skladbami Jaroslava Tůmy na téma Adama Václava
Michny.

V plzeňském kostele vystoupil Apollon Quartet

V předposlední zářijovou neděli se kostel Krista dobrého Pastýře v Plzni proměnil v oázu české klasické hudby. V rámci festivalu Harmonia Caelestis zde vystoupil Apollon Quartet, který svým virtuózním provedením skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Josefa Suka okouzlilo přítomné posluchače.

Dokonale sehrané kvarteto, složené ze zkušených hudebníků Štěpána Pražáka, Radka Křižanovského, Pavla Cipryse a Pavla Vernera, předneslo díla předních českých skladatelů s virtuozitou sobě vlastní.

Komorní atmosféra kostela spolu s mistrovským hraním v podání bezprostředních, pozitivně naladěných umělců, vytvořila nezapomenutelný zážitek, který publikum odměnilo bouřlivým potleskem.

(Foto: Lukáš Bujna)

Apollon Quartet v plzeňském kostele

V neděli 22. září od 16 hodin vystoupí v plzeňském kostele Krista dobrého pastýře smyčcové kvarteto Apollon Quartet. Zazní skladby Bedřicha Smetany, Josefa Suka a Antonína Dvořáka. Vstupné je dobrovolné.

Více informací o umělcích najdete na oficiálním webu Apollon Quartet.