I. ročník

Festival Harmonia Caelestis uzavřel sezónu Růžencovými sonátami

První ročník hudebního festivalu Harmonia Caelestis se uzavřel v neděli 15. prosince, kdy v prostorách plzeňského kostela Krista dobrého Pastýře na Husově ulici zazněla „vánoční“ část Růžencových sonát Heinricha Ignaze Bibera v podání Lucie Sedlákové Hůlové a Jaroslava Tůmy.

Růžencové sonáty, vázané na patnáct takzvaných „růžencových tajemství“, patří mezi unikátní hudební díla, která se vyznačují vysokými nároky na techniku hry i ladění nástrojů. S pěticí sonát, reflektujících pět tajemství radostného růžence a završených motivem dvanáctiletého Ježíše v Chrámu, si oba interpreti poradili naprosto bravurně, důstojně tak uzavřeli první rok festivalu Harmonia Caelestis a zároveň naladili publikum na radostné očekávání příchodu Vánoc.

Festival klasické hudby Harmonia Caelestis byl zahájen letos v květnu koncertem seskupení Classicon XX., v jehož podání zazněly v rámci Roku české hudby skladby méně známých tuzemských skladatelů. Koncem června v plzeňském kostele vystoupilo duo Kristina Fialová a Petr Nouzovský, které publiku zahrálo hned několik českých tvůrců včetně Dvořákovy Humoresky, září patřilo Apollon Quartetu, v jehož podání zazněla díla Bedřicha Smetany, Josefa Suka a Antonína Dvořáka.

Děkujeme všem, kteří festivalu Harmonia Caelestis projevili svou přízeň, a těšíme se na další obohacující setkání v příštím roce.

Růžencové sonáty v plzeňském kostele

V polovině prosince se prostory husitského kostela v Husově ulici rozezní Růžencovými
sonátami Heinricha Ignaze Bibera. Vznik Růžencových sonát (Rosenkranzsonaten, někdy též Tajemné sonáty – Mysterien-Sonaten) se datuje do druhé poloviny 17. století, a Biber ji věnoval arcibiskupovi Maxi Gandolphovi.

Růžencové sonáty jsou tvořené celkem patnácti sonátami pro housle a basso continuo a jednou passacaglií pro sólové housle.

Růžencové sonáty jsou rozdělené do tří cyklů po pěti skladbách (a jedné passacaglie),
přičemž každý z cyklů nese název podle tajemství růžence – radostné (zvěstování Panně
Marii a narození Ježíše), bolestné (noc v Getsemanské zahradě, umučení a smrt Krista) a
slavné (vzkříšení, nanebevstoupení, letnice, a nanebevzetí a korunování Panny Marie).

V rámci prosincového koncertu v plzeňském kostele zahraje duo Lucie Sedláková Hůlová a
Jaroslav Tůma první, „vánoční“ cyklus Růžencových sonát. Sonáty Zvěstování Panně Marii,
Navštívení Panny Marie, Narození Páně, Uvedení Páně do chrámu a Dvanáctiletý Ježíš v
chrámě budou při koncertě prokládány skladbami Jaroslava Tůmy na téma Adama Václava
Michny.

V plzeňském kostele vystoupil Apollon Quartet

V předposlední zářijovou neděli se kostel Krista dobrého Pastýře v Plzni proměnil v oázu české klasické hudby. V rámci festivalu Harmonia Caelestis zde vystoupil Apollon Quartet, který svým virtuózním provedením skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Josefa Suka okouzlilo přítomné posluchače.

Dokonale sehrané kvarteto, složené ze zkušených hudebníků Štěpána Pražáka, Radka Křižanovského, Pavla Cipryse a Pavla Vernera, předneslo díla předních českých skladatelů s virtuozitou sobě vlastní.

Komorní atmosféra kostela spolu s mistrovským hraním v podání bezprostředních, pozitivně naladěných umělců, vytvořila nezapomenutelný zážitek, který publikum odměnilo bouřlivým potleskem.

(Foto: Lukáš Bujna)

Apollon Quartet v plzeňském kostele

V neděli 22. září od 16 hodin vystoupí v plzeňském kostele Krista dobrého pastýře smyčcové kvarteto Apollon Quartet. Zazní skladby Bedřicha Smetany, Josefa Suka a Antonína Dvořáka. Vstupné je dobrovolné.

Více informací o umělcích najdete na oficiálním webu Apollon Quartet.